|
|
Constitutional Rights: An Internal Critique
Abel, Martin ; Ondřejek, Pavel (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent) ; Káčer, Marek (oponent) ; Kyritsis, Dimitrios (oponent)
Interní kritika ústavních práv Martin Abel Abstrakt Test proporcionality slouží soudům po celém světě k přezkoumání omezení ústavních práv. V jeho rámci musí vlády přesvědčit soud, že omezení daného práva sledovalo legitimní cíl. Naopak držitelé práv jsou toho ušetřeni. Soudy totiž bez zjevného důvodu považují legitimitu individuálního jednání za samozřejmost. Vzhledem k této asymetrii požívají i zlomyslná nebo nenávistná jednání přinejmenším prima facie ochrany, pokud významově spadají pod jedno z uvedených práv. Práce spojuje asymetrii testu proporcionality s jedním konkrétním pojetím práv, nazvaným I-conception. Podle I-conception jsou práva abstraktními principy, které je třeba realizovat v co nejvyšší možné míře. Vychází z filozofie Thomase Hobbese nebo Immanuela Kanta, kteří tvrdili, že všechny hranice našich přirozených práv musí být produktem naší vůle. Práce ale obhajuje tezi, že existuje alternativní pojetí práv - takové, které práva ukotvuje v morálce a podřizuje je i limitům z přirozeného práva. Toto pojetí práv bylo vlastním všem křesťansko-aristotelovským myslitelům a jeho dědicem je dokonce i John Locke, jeho myšlence před-politických práv navzdory. Opírajíc se o díla historiků idejí, práce ukazuje, že zakladatelé americké ústavnosti byli vášnivými čtenáři Johna Locka a Samuela von Pufendorfa...
|
|
| |
|
|
Obsahové napětí mezi právem přirozeným a pozitivním a přístupy k jeho řešení
Kříž, Jakub ; Holländer, Pavol (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent) ; Večeřa, Miloš (oponent)
Obsahové napětí mezi právem přirozeným a pozitivním a přístupy k jeho řešení Jakub Kříž Abstrakt Název mé disertační práce - Obsahové napětí mezi právem přirozeným a pozitivním a přístupy k jeho řešení - odkazuje na neutuchající spor mezi dvěma přístupy k právu: (i) přirozenoprávní tradicí, která zabývá nutnou kontinuitovou mezi právem a požadavky praktické racionality a která popisuje právo jako "rozumné pravidlo jednání" "1 a (ii) tradicí právního pozitivismu, která chápe právo pouze jako sociální fakt. Ve skutečnosti neexistuje ve světě teorie práva jediná přirozenoprávní teorie na straně jedné2 a jediný právní pozitivismus na straně druhé.3 Je 1 MURPHY, Mark C. Natural Law Jurisprudence. Legal Theory. 2003, No. 9, s. 244, MURPHY, Mark C. Natural Law Theory. In: GOLDING , Martin P., EDMUNSON, William A. (eds.). The Blackwell Guide to the Philosophy of Law and Legal Theory. s.l. : Blackwell Publishing, 2006, s. 15. 2 Za mnohé zmiňme například klasickou přirozenoprávní teorii tomistické filosofie, novou teorii přirozeného práva G, Griseze a J. Finnise, právní realismus J. Hervady, "moderní" přirozenoprávní teorie jako například Fullerův koncept vlády práva a vnitřní morálky práva nebo Dworkinovu teorii jediné správné odpovědi založenou na právních pricipech. Srov. FINNIS, John. Natural Law : The Classical...
|
|
| |
|
|
Vztah morálky a práva v právních koncepcích H. L. A. Harta a R. M. Dworkina
Mach, Daniel ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Šmejkal, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem práva a morálky v iusnaturalismu a iuspozitivismu, přičemž poukazuje na různé významové konotace pojmů právo a morálka. Naznačuje historický vývoj obou směrů až do období dvacátého století a u dílčích období vývoje uvádí i významné představitele, a to včetně jejich hlavních filosofických myšlenek. Těžiště práce však spočívá ve srovnání přístupů a pojetí vztahu práva a morálky v koncepcích významných právních filosofů H. L. A. Harta a R. M. Dworkina. Oba muži bývají považováni za představitele zmíněných směrů a jejich názorový střet lze pokládat za jeden z nejvýraznějších momentů ve filosofii práva druhé poloviny dvacátého století. Práce se tak detailně věnuje problematice práva a morálky nejprve u H. L. A. Harta a následně pak u R. M. Dworkina. Snaží se předložit základy jejich právních tezí, charakterizovat přístup k chápání morálky a v neposlední řadě také popsat již výše zmiňovaný vztah dvou normativních systémů - práva a morálky. Diplomová práce vychází ze studia řady pramenů, jako jsou monografie, učebnice, sborníky, články odborných časopisů či internetové zdroje. Klíčovými se však mezi použitými zdroji stala především díla obou právních filosofů, která umožnila pochopit jejich rozdílná stanoviska k problematice práva a morálky. Pro naplnění stanovených cílů...
|
|
|
Právo na psychoterapii mimo zdravotnický systém: Pokus o etickou reflexi
BLÁHOVÁ, Zuzana
Práce se věnuje etické reflexi práva na psychoterapii jako potenciálního práva přirozeného, a to s ohledem na spor o psychoterapii mimo systém zdravotnictví a jeho etické řešení. První část práce tak reflektuje vznik a jádro sporu, dále pak strany sporu, jejich argumenty a protichůdné i shodné zájmy, ale také dopady vzniku sporu na situaci zájemců o psychoterapii. Druhá část je pak věnována psychoterapii, a to nejprve vývoji psychoterapie s důrazem na její politicko-kulturně-historickou podmíněnost, poté následuje reflexe proměn potřeb příjemců psychoterapie s přihlédnutím k proměnám společnosti a nakonec tato část práce vymezuje psychoterapii s přihlédnutím k tuzemským a evropským trendům. Třetí část práce zkoumá právo na psychoterapii jako potenciální přirozené právo a v návaznosti na to pak také význam lidských práv pro řešení sporu o psychoterapii. Věnuje se tedy nejprve přirozenému zákonu, přirozeným právům a povinnostem a vztahu přirozeného a pozitivního zákona; poté reflektuje současné možnosti realizace práva na psychoterapii v ČR ve vztahu se závěry předchozího zkoumání. Čtvrtá část se věnuje realizaci práva na psychoterapii s ohledem na princip subsidiarity a jeho rozdílná pojetí. Pátá část je vyhrazena diskusi a reflexi aktuálního vývoje sporu, závěr práce pak přináší shrnutí a zhodnocení závěrů, k nimž práce dospěla.
|
|
| |
|
|
Zdroje a základy právní teorie Francisca de Vitorii a jejich aplikace na problém sebeusmrcení
PEŠEK, Jaroslav
Tato diplomová práce se zabývá právní teorií Francisca de Vitorii a jeho pojetím sebevraždy. První část je zaměřena na život samotného myslitele a další historické souvislosti, které měly vliv na jeho práci. Ve druhé části řeší zdroje a základy jeho právní teorie se zvláštním přihlédnutím k jejímu racionalistickému výkladu. Poslední část je více praktická a zaměřuje se na problematiku ospravedlnění sebeusmrcení ve světle Vitoriova díla.
|
|
| |
|
|
Ochrana osobnosti z hlediska právní filozofie a platného práva
Němec, Ronald ; Gerloch, Aleš (vedoucí práce) ; Harvánek, Jaromír (oponent) ; Beran, Karel (oponent)
OCHRANA OSOBNOSTI Z HLEDISKA PRÁVNÍ FILOZOFIE A PLATNÉHO PRÁVA 1. Závěr Na právo se můžeme dívat ze dvou hlavních pohledů. Právo buď je jen soubor psaných pravidel, které jsou připraveny lidmi na základě jistých zájmů, nebo jde o soubor pravidel, které jsou sice psané, ale jejich podstata vychází z vyššího normativního systému. První pohled je pohledem současným. Současná právní věda preferuje platné právo jako soubor pravidel, uveřejněných ve sbírce zákonů. Co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Avšak tato právní filozofie vede k destabilizaci společnosti. Zákonodárce každý rok přijímá stovky novel a vytváří nové zákony, aby postihl nové skutečnosti, které se objevují ve společnosti. I přes snahu zákonodárce, je společnost stále nespokojenější s právním stavem společnosti. Společnost zjišťuje, že právo neplatí pro ty, kteří jsou schopni si najmout velké právní kanceláře, jenž jim dokáží nalézt mezeru v zákoně. I. Kant jako jeden z prvních nastínil problém mezi legalitou a legitimitou. Nejde však jen o otázku u zákonodárce, zdali činí legitimně i legálně, ale i u recipienta právní normy. Je každý legální úkon recipienta právního řádu České republiky legální i legitimní? Legální, pokud není v nesouladu s právním řádem, ano. Ale je i legitimní? A je i morální? juspozitivismu stačí jen ta skutečnost, že akt...
|
host ::
RSS.